Dluh může být dlužník povinen uhradit jednorázově celý, nebo ve splátkách. Při placení ve splátkách je tak vlastně určena dvojí doba splatnosti. Jednak je mezi věřitelem a dlužníkem dohodnuta doba placení jednotlivých splátek a zároveň doba splatnosti celého dluhu, která odpovídá uhrazení poslední splátky.
Zesplatnění dluhu znamená ztrátu výhody splátek, je to trest za prodlení dlužníka
Dohodnuto může být, že pro včasné nezaplacení některé splátky je věřitel oprávněn žádat zaplacení celého dluhu najednou. Pak jde o zesplatnění celého dluhu čili ztrátu výhody splátek. Pak se zbývající dluh – jeho dosud neuhrazená část – stává plně splatným. K tomu ale nedochází automaticky. Záleží, zda věřitel této možnosti využije a vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku dosud nesplaceného dluhu. To udělat může, ale nemusí.
A ještě jednou raději připomeňme, že tuto možnost nemá každý věřitel, kterému dlužník platí dluh postupně ve splátkách, ale jen ten věřitel, který má možnost zesplatnění celého dluhu pro neuhrazení jednotlivé splátky dohodnuto předem ve smlouvě, např. o zápůjčce.
Tip: Dluhy spotřebitele nemohou být důvodem k neuzavření smlouvy o dodávce energií
Věřitel má možnost zesplatnit celý dluh jen do splatnosti další splátky
Své právo ovšem může věřitel využít a uplatnit jen nejpozději do splatnosti další nejbližší splátky, a to i kdyby mezitím byla původně dlužná či opožděná splátka uhrazena.
Nevyužije-li věřitel svého práva do termínu další splátky, už nemůže požadovat zaplacení celého dluhu, ale jen nezaplacené dlužné splátky. Právo na zrušení splácení ve splátkách může uplatnit až při dalším prodlení dlužníka s nezaplacením další splátky, pokud k němu znovu dojde.
Jak oznámit dlužníkovi, že přišel o možnost postupného splácení dluhu
Na výzvu k úhradě celého dluhu v důsledku jeho zesplatnění nejsou kladeny žádné zvláštní formální požadavky. Z toho, co věřitel dlužníkovi sdělí, však musí být patrné, oč jde, a to o zesplatnění celého dluhu a ztrátu výhody splátek. Taková výzva k úhradě celého dluhu může být klidně součástí předžalobní výzvy před podáním žaloby k soudu nebo i návrhu na exekuci, pokud má věřitel k dispozici notářský zápis se svolením dlužníka k jeho přímé vykonatelnosti bez nutnosti soudního sporu, pokud nebude svůj závazek plnit.
Kdy je dlužník v prodlení a hrozí mu zesplatnění celého dluhu?
Dlužník je v prodlení, když neuhradí jednotlivou splátku včas, a to vůbec, nebo ji uhradí jen částečně. Dlužník je přitom v prodlení, když se opozdí s úhradou splátky byť třeba jen o jediný den. I pak mu může věřitel zesplatnit celý dluh až do splatnosti příští splátky.
Pozor na rozdíl mezi lhůtou splatnosti a pevným dnem k placení
Je nutno rozlišovat rozdíl, kdy dlužník nehradí splátky v dostatečném předstihu, ale takříkajíc na poslední chvíli, zda je nejpozdější platební termín pro splátku určen ve formě lhůty nebo jako pevné datum.
Jak se počítají lhůty
Pokud je splatnost formulována např. tak, že „dlužník se zavazuje dluh uhradit do 15 dnů“, tak jde o lhůtu. Lhůta určená podle dnů začíná až dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
Příklad: Pokud závazek vznikl např. 3. dne kalendářního měsíce, počíná patnáctidenní lhůta běžet 4. kalendářní den a skončí 18. kalendářní den. Do tohoto 18. dne musí být zaplaceno. 19. den už je dlužník v prodlení, pokud nezaplatil.
Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let pak připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.
Příklad: Pokud např. závazek vznikl 29. 2. 2020 s tím, že má být vyrovnán do 5 let, potom konec lhůty připadne na 28. 2. 2025. (Rok 2020 byl přestupný a rok 2025 takový nebude.)
Tip: Dluhů se nově zbavíte za tři roky, výslednou částku ke splacení určí soud
Kdy se posouvá splatnost připadající na sobotu, neděli či svátek až na nejbližší pracovní den
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.
Když je splatnost stanovena pevným datem
Jenže takový odklad splatnosti neplatí, pokud je nejzazší splatnost dluhu nebo jednotlivé splátky formulována pevným datem.
Příklad: Pokud je dohodnuto, že každá měsíční splátka je splatná vždy k patnáctému dni daného kalendářního měsíce, a tak tomu bývá často, pak nejde o lhůtu. Nejpozdější možnost zaplacení je totiž určena pevným datem. A v případě nedodržení takto dohodnutého data splatnosti, byť připadl na sobotu, neděli či státní svátek, je dlužník v prodlení.
Pokud takový dohodnutý 15. den v měsíci připadá třeba na neděli, musí se dlužník postarat o to, aby zaplatil předem, a to nejpozději už v pátek 13. v měsíci. Pokud tak neučiní a zaplatí třeba až v pondělí 16., nese riziko, že mu pro prodlení s úhradou splátky zesplatní věřitel celý dluh.
Čtěte také:
