Fyzická osoba může ze zákona v České republice podnikat prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti hlavní, nebo vedlejší. U vedlejší činnosti se pak předpokládá, že podnikání je tzv. na druhé koleji, a fyzická osoba tudíž musí mít ještě někde hlavní příjem.
Dozvíte se:
- Výdělečná činnost je vedlejší, i když je hlavní příjem nižší
- Důchodové pojištění se za určitých podmínek vůbec nemusí platit
- Nemocenské pojištění není součástí pojištění důchodového
- Zdravotní pojištění se také platí podle výdělku, ale jiným způsobem
- Začínající podnikatelé nebudou muset platit zálohy déle
Výdělečná činnost je vedlejší, i když je hlavní příjem nižší
Hlavní a vedlejší výdělečná činnost se rozlišují především kvůli pojistným odvodům. To, za jakých podmínek se jedná o vedlejší výdělečnou činnost, určuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Jako příklad můžeme zmínit zaměstnance, kteří si podnikáním ještě přivydělávají, osoby na mateřské a rodičovské dovolené, až na výjimky i pečující osoby v rámci pobírání příspěvku na péči, nezaopatřené děti nebo starobní a invalidní důchodce.
Důležité je vědět, že limit výše příjmů není u vedlejší činnosti nijak omezen, tedy o posuzování druhu činnosti nerozhodují vaše tržby. Určitý strop je stanoven jen z hlediska odvodu na důchodové pojištění.
Čtěte také: Minimální mzda příští rok přesáhne 20 000 korun. Mnohým proto podraží zdravotní pojištění
Důchodové pojištění se za určitých podmínek vůbec nemusí platit
První rok podnikání osoba samostatně výdělečně činná v rámci činnosti vedlejší neplatí žádné zálohy na sociální, resp. tedy důchodové pojištění. Řešit jej bude až za celé zdaňovací období při podání přehledu o příjmech a výdajích Okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud bude výdělek do rozhodné částky, za celý rok nebude muset odvést žádné důchodové pojištění.
Tato možnost se zprvu zdá z důvodu finanční úspory jako výhodnější volba. Jestliže však nebude za daný rok odvedeno důchodové pojištění, nebude se ani počítat do důchodu. Toto se nebude týkat těch, kteří již mají důchodové pojištění vyřešeno, což jsou například podnikající starobní důchodci, invalidní důchodci s přiznanou invaliditou třetího stupně, zaměstnanci nebo osoby pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství.
Ostatní se buď musí smířit s tím, že důchodově pojištěni nebudou, nebo se v případě zájmu přihlásí k dobrovolnému důchodovému pojištění. To se ale v porovnání s tím důchodovým, které se platí v rámci podnikání, moc nevyplatí.
„Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2025 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2024, tedy 3260 Kč,“ vysvětluje Jitka Drmolová z ČSSZ.
Oproti tomu je minimální záloha na důchodové pojištění u činnosti vedlejší více než dvakrát nižší. Pro rok 2025 byla stanovena na 1496 Kč měsíčně. U činnosti hlavní by to v roce 2025 bylo 4759 Kč, začínající OSVČ pak 3419 Kč měsíčně. OSSZ vám přitom může stanovit jinou výši měsíční zálohy, a to na základě výpočtů z přehledu o příjmech a výdajích.
Rozhodnou částkou, čili hranicí pro platbu na důchodové pojištění u vedlejší činnosti, bude v roce 2025 částka 111 736 Kč. OSVČ, jejichž výdělek bude za zdaňovací období nižší, nebudou muset odvést žádné důchodové pojištění. V praxi se jedná např. o ty podnikající osoby, jejichž roční příjem z podnikání bude do částky 279 000 Kč a jejich uznatelné výdaje budou ve výši 60 %.
Čtěte také: Na co si dát pozor při změně typu výdělečné činnosti během roku?
Zdravotní pojištění se také platí podle výdělku, ale jiným způsobem
Oproti tomu zdravotní pojištění musí být odvedeno vždy. V případě činnosti vedlejší ovšem nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Přepokládá se, že člověk podnikající prostřednictvím činnosti vedlejší má již zdravotní pojištění vyřešeno jinde, buď ze zaměstnání, nebo třeba díky statutu státního pojištěnce.
Zdravotní pojišťovna pak pro vedlejší činnost měsíční zálohu určuje po podání přehledu o výši daňového základu za daný rok a vypočítá se vždy ze skutečně dosaženého zisku. Čím více tedy vyděláte, tím více budete platit. A pokud nevyděláte nic, nebudete ani muset nic odvést.
Jestliže byste měli příští rok podnikat v rámci činnosti hlavní, museli byste měsíčně odvádět minimální platbu ve výši 3143 Kč, a to bez ohledu na to, zda jste vůbec něco vydělali.
Nemocenské pojištění není součástí pojištění důchodového
U zaměstnanců je součástí balíčku sociálního pojištění také nemocenské pojištění stejně jako to důchodové nebo příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. U podnikajících fyzických osob tomu ale tak není a odvody na nemocenské jsou dobrovolné.
Pro rok 2025 se měsíční částka nemocenského pojištění zvyšuje z 216 Kč na 243 Kč měsíčně.
OSVČ, která je nemocensky pojištěná a splnila potřebnou dobu účasti, může za splnění podmínek čerpat peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou poporodní péči, nemocenské a dlouhodobé ošetřovné. Nemá nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a na klasické ošetřovné.
Čtěte také: Důstojná nemocenská pro OSVČ? Jen když předtím státu hodně zaplatíte
Začínající podnikatelé nebudou muset platit zálohy déle
První rok podnikání prostřednictvím činnosti vedlejší nemusejí začínající podnikatelé odvádět zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Oboje jednorázově doplatí až společně s podáním přehledů.
Od roku 2025 však nebudou začínající OSVČ platit měsíční zálohy ještě déle, a to až do konce druhého roku od zahájení činnosti. Toto ustanovení však platí pouze u důchodového pojištění.
„V systému veřejného zdravotního pojištění k žádným takovým změnám nedochází. Pro veřejné zdravotní pojištění stále platí, že osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním roce měsíční zálohy z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Pokud je za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné,“ dodává Ing. Jana Sixtová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Čtěte také: Kolik za sociální pojištění utratí začínající OSVČ v roce 2025? Zálohy budou nově dobrovolné
