Ve dnech 4. a 5. června se v Hradci Králové konala odborná konference věnovaná problematice odpadového hospodářství. A přestože podobné akce bývají doménou technických přednášek, tak letos jedna společnost přitáhla neobvykle velkou pozornost.
Na první pohled se zdá, že každé město má odpadové hospodářství pod kontrolou. Občané platí poplatky, kontejnery se vyvážejí, systém funguje. Jenže realita bývá jiná, odpadové hospodářství je často pro města ztrátové. Jak je to možné?
Podle Roberta Pecky, zakladatele projektu Odpadio, je klíčový rozdíl mezi občany, obyvateli daného místa, a podnikateli, kteří tam působí. Zatímco občané mají povinnost platit za odpad danou zákonem a místní vyhláškou, podnikatelé si podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, mohou svobodně zvolit, jak a s kým budou odpad likvidovat. A v tom je problém. Zejména malí živnostníci o této povinnosti často nevědí a za odpad neplatí vůbec. Výsledek? Města čelí narůstajícím nákladům, kontejnery u domů přetékají a příjmy z poplatků stagnují. Aby samosprávy pokryly ztrátu, nezbývá než zvýšit poplatky těm, kteří platí, tedy občanům.
A právě tento problém pomáhá Odpadio řešit. Aplikace dokáže odhalit neplatiče a zároveň umožňuje podnikatelům snadno uzavřít smlouvu s městem na likvidaci odpadu. Na otázky spojené s likvidací odpadu z podnikání odpovídá Robert Pecka, jednatel společnosti Odpadio s.r.o.
Robert Pecka, jednatel společnosti Odpadio
Zdroj: Odpadio s.r.o., publikováno se souhlasem
Existují obce, které podnikatele zapojují do svého odpadového hospodářství?
Ano, snahy tu jsou, ale jejich úspěšnost bývá minimální. Když jsme se na konferenci bavili se zástupci měst, často s jistotou tvrdili, že žádnou aplikaci nepotřebují, protože se jim daří podnikatele do systému odpadového hospodářství zapojit i bez ní.
Jenže realita je jiná. Na dotaz, kolik mají s podnikateli uzavřených smluv, zazněla například odpověď „padesát“ v případě menšího města. Když jsme jim ale na místě ze systému Odpadio vytiskli přehled všech podnikatelských subjektů v dané lokalitě, čítající více než tisíc položek, rychle si uvědomili, že problém je hlubší, než si mysleli. A kudy utíkají peníze z rozpočtu.
Kde vznikla myšlenka věnovat se podnikatelskému odpadu?
Myšlenka na vytvoření aplikace Odpadio se zrodila už před několika lety. Impulsem byla zdánlivě banální událost. Na nově opravené náměstí vyteklo z odpadkového koše několik desítek litrů použitého fritovacího oleje. Bylo zřejmé, že pochází z některého z místních bister nebo restaurací.
Začal jsem se tehdy zajímat, jak je vůbec možné, že k něčemu takovému dojde, a jak město kontroluje, zda podnikatelé plní své zákonné povinnosti v oblasti nakládání s odpady. Odpovědi, které jsem dostal na živnostenském odboru i na odboru životního prostředí, mě překvapily. Kontroly se provádějí jen výjimečně, obvykle jen na základě oznámení. A ta prý bývají sotva tři do roka. Úředníci otevřeně přiznávali, že na systematickou kontrolu nemají kapacity. Času je málo, agenda rozsáhlá a odpadová problematika je organizačně i časově náročná. Před dvěma lety mě oslovil kolega Miroslav Kvapil. Přinesl prezentaci z odborné konference, kde zazněl alarmující údaj. Českým městům každoročně unikají kvůli nedostatečné evidenci a kontrole podnikatelů až 2,7 miliardy korun. A tehdy jsme se rozhodli, že se k nápadu vrátíme. Tak vznikla aplikace Odpadio.
Jak tedy aplikace pomáhá obcím? Kolik lidí na aplikaci pracuje?
Aplikace Odpadio pracuje tak, že identifikujeme všechny podnikatele a provozovny v dané obci. Přes datové schránky je požádáme, aby do systému nahráli smlouvy na svoz odpadu. Pokud takovou smlouvu nemají a obec umožňuje podnikatelům se zapojit do svozového systému města, tak se otevře e-shop, kde si podnikatel nakliká služby, které potřebuje, zaplatí a má vyřešeno. Pokud bude ignorovat veškeré výzvy a upozornění, tak naopak aplikace umí vystavit pokutu.
Podle čeho se bude určovat, v jaké obci má živnostník platit tyto poplatky? Bude rozhodující sídlo živnostníka uvedené v živnostenském oprávnění?
Platit poplatek je potřeba tam, kde odpad vzniká, tedy klasicky v místě, kde se nachází sídlo společnosti nebo provozovna.
Výši poplatků si mají obce určovat podle svých pravidel?
Nejde o klasický poplatek, jaký podle zákona platí občané. V případě podnikatelů obce uzavírají smlouvy na svoz odpadu. A cenovou politiku si každá obec nastavuje podle vlastních pravidel. Výše platby i podmínky se tak mohou lišit podle míry, do jaké chce město podnikatele do systému zapojit. Některé obce například umožňují podnikatelům účast pouze na systému tříděného odpadu, zatímco směsný komunální odpad si musejí podnikatelé řešit samostatně. Tento model bývá mezi městy oblíbený, je administrativně jednodušší a lépe se kontroluje.
Jestliže živnostník vykonává činnost - například programování, při které neprodukuje žádný odpad, proč by měl takové poplatky platit? Má mít doma speciální nádoby na odpad z hodin podnikání a na zbytek hodin osobního času?
Zákon mluví jasně, podnikatel musí mít smlouvu na likvidaci odpadu dříve, než jej začne produkovat. Představa, že například programátor žádný odpad nevytváří, při bližším pohledu neobstojí. Kam se podějí krabice od nového telefonu, myši, monitoru, klávesnice, tiskárny, židle nebo pracovního stolu? Každý podnikatel, ať už pracuje manuálně nebo v kanceláři, generuje určitý druh odpadu, byť i minimální.
Zkuste si představit město s tisícovkou živnostníků, z nichž každý „jen“ jednou ročně odloží 1 kg odpadu mimo systém. Výsledkem je černá skládka o váze jedné tuny. A to už zdaleka není zanedbatelné množství. Dnešní doba je navíc na odpad velmi „štědrá“, většina věcí, které používáme, je zabalená v plastu, kartonu či polystyrenu. A právě proto mnoho obcí podnikatelům umožňuje zapojení alespoň do systému tříděného sběru. Je to pro ně zpravidla jednodušší, levnější a zároveň to městům pomáhá řešit problém s přeplněnými kontejnerovými stanovišti.
Co se stane, když tyto poplatky platit nebudu? Může mě obec pokutovat?
Ano, podle zákona o odpadech může obec uložit pokutu až do výše 1 milionu korun, a to opakovaně, pokud podnikatel neplní svou povinnost zajistit si smluvní odvoz odpadu. Přitom roční náklady na řádný svoz se často pohybují jen ve stovkách korun. V porovnání s možnými sankcemi se tak vyplatí mít vše v pořádku.
Zákon je v účinnosti již několik let, avšak nikdo po živnostnících poplatky nevyžaduje, proč?
Jak už jsem zmiňoval na příkladu rozlitého oleje na náměstí, existují dva hlavní důvody: nedostatek času a personální kapacity. Obce jsou zahlceny řadou jiných agend a kontrola odpadů podnikatelů bývá často až na konci seznamu priorit. Zároveň mnohdy nechtějí, nebo si ani nemohou dovolit navyšovat počet úředníků, kteří by se této problematice věnovali. Právě proto vznikla aplikace Odpadio, která celý proces kontroly výrazně zjednodušuje a automatizuje, zvládnete ho doslova na pět kliknutí. Obcím tak šetří nejen čas, ale i náklady.
Mohou platbu za odpad obce vyžadovat i zpětně?
Z právního pohledu to možné je, ale obec by musela prokázat, že konkrétní podnikatel skutečně využíval její odpadový systém. V takovém případě by bylo možné částku vymáhat zpětně až tři roky, a to jako bezdůvodné obohacení, s ohledem na zákonnou promlčecí lhůtu. Takový postup ale obcím důrazně nedoporučujeme. Cílem není vyvolat konflikt s podnikateli, ale nastavit férové podmínky, aby občané nefinancovali odpad za někoho jiného.
Vztahují se poplatky za odpad i na živnostníky vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost?
Ano, zákon nerozlišuje, zda jde o hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. I z vedlejší činnosti totiž může vznikat významné množství odpadu a zákon o odpadech neřeší jeho objem, ale samotný fakt, že vzniká v rámci podnikání.
Jakmile tedy začne právnická nebo fyzická osoba podnikat, bez ohledu na to, zda jako hlavní nebo vedlejší činnost, má povinnost zajistit si smluvní odvoz a likvidaci odpadu.
Máte už nějaké reakce od živnostníků, kteří se kvůli své obci museli do platby za odpad zapojit?
Většina reakcí podnikatelů je neutrální. Známe českou náturu: i když je chyba na straně podnikatele, který nemá uzavřenou smlouvu, vina se často přičítá úřadu, že „zase po něm něco chce“. Takové reakce se k nám ale většinou ani nedostanou a spíš si je domýšlíme. Ve finále v systému jen vidíme, že 99 % podnikatelů má vše v pořádku a poplatek za svoz odpadu uhradili bez problémů. Zbývá zhruba 1 % tzv. notorických stěžovatelů, kteří jako by si z rozporování úřadu udělali sport. Snaží se „vyhrát“, i když nemají pravdu. Nakonec však i oni zaplatí, jen je to otázka několika telefonátů a e-mailů navíc.
Čtěte také:
Také OSVČ a firmy, které poplatky platit nebudou, se musí registrovat u ČT a ČRo
Sexuální obtěžování nebo GDPR? Tvůrce Oznam.to objasňuje, co zaměstnanci nejčastěji nahlašují
