V pátek 13. června hlasovali poslanci ve třetím čtení o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. Novela má pomoci pracovníkům v rizikových profesích našetřit dostatečné množství peněžních prostředků na spoření tak, aby mohli řešit svou individuální situaci prostřednictvím dřívějšího ukončení práce. „Chceme umožnit i těmto pracovníkům ve třetí kategorii rizik, aby si mohli naspořit na takzvaný předdůchod," uvedl během projednávání poslanec Viktor Vojtko (STAN).
Původně se totiž i na pracovníky ze 3. kategorie rizikovosti měla vztahovat stejná úprava jako pro 4. kategorii rizikovosti, ale později byla 3. kategorie rizikovosti z návrhu vyjmuta.
Pro zaměstnance ve čtvrté kategorii již od 1. ledna 2025 platí to, že se jim po určitém počtu směn odpracovaných v rizikovém prostředí snižuje důchodový věk o 15 až 60 měsíců. Zaměstnavatelé mají povinnost těmto zaměstnancům platit zvýšené pojistné na sociální zabezpečení.
Tip: Tři sta tisíc už nestačí. Kolik naspořit na předdůchod, když nechcete nižší penzi?
Opozice: Předdůchod nemá být čerpán ze soukromého spoření, ale z veřejných peněz
Vyjmutí zaměstnanců spadajících do 3. kategorie rizikovosti negativně komentovala opozice, podle ní by měli mít pracovníci obou kategorií stejné podmínky. „Původně jim vláda slíbila, že už od začátku letošního roku budou moci jít do důchodu dřív, a to plnohodnotně, bez krácení. Jenže tenhle slib vláda zrušila na poslední chvíli, a to kvůli návrhu dalších poslanců. Místo toho teď přicházejí vládní poslanci s nápadem na takzvané předdůchody, ale ne z veřejného systému, nýbrž z povinného spoření u soukromých penzijních fondů,” komentovala návrh za SPD poslankyně Iveta Štefanová. Podle ní úprava tyto zaměstnance akorát finančně poškodí tak, že během pracovního života získají méně peněz z výplaty a zároveň budou mít v budoucnu nižší důchody.
Pro čerpání tzv. předdůchodu je nutné splnit několik podmínek. Jednou z nich je mít na penzijním spoření dostatek finančních prostředků, aktuálně tato celková hodnota činí 324 792 Kč. Minimální vyplacená částka ze spoření musí totiž činit minimálně 30 % aktuálně vyhlášené průměrné mzdy, která má v současnosti hodnotu 45 107 Kč měsíčně. Osoba v předdůchodu tedy musí měsíčně dostat minimálně 13 533 Kč. Tato částka musí být vyplácena nepřerušovaně po dobu dvou let.
Účast na penzijním spoření je pro nárok na předdůchod podmíněna účastí na penzijním spoření v rozsahu 120 měsíců. U smluv uzavřených do 31. prosince 2023 stačí 60 měsíců účasti. Do požadované doby se počítá i dřívější penzijní připojištění, ale pro výplatu předdůchodu musíte smlouvu převést na doplňkové penzijní spoření. Z původního připojištění předdůchod dostat nejde.
Do předdůchodu lze vstoupit nejdříve 5 let před dosažením věku pro přiznání starobního důchodu.
Čtěte také: Podmínky čerpání předdůchodu se zřejmě brzy upraví
Kalkulačka pro výpočet důchodového věku
Povinnost začne platit až od ledna 2026
Současně poslanci schvalovali i některé pozměňovací návrhy související s tímto tiskem, jako třeba odklad účinnosti novely až na 1. ledna 2026. Původně se změna měla týkat zaměstnavatelů a zaměstnanců již od 1. 7. 2025. Datum však bylo kritizováno s tím, že by se zaměstnavatelé nestihli na změny připravit. Do této doby by již však ani návrh nestihl projít klasickým legislativním procesem.
Tip: Předdůchod je pro OSVČ důležitější než pro zaměstnance. Na předčasnou penzi dosáhnou stěží
Zaměstnavatelé odvedou na spoření 4 % z hrubé mzdy zaměstnance
Zaměstnavatel na produkty stáří bude odvádět 4 % z hrubé mzdy zaměstnance. Původně úprava zahrnovala i 3 %, a to tehdy, pokud by zaměstnanec v rizikovém konkrétní odpracoval měsíčně 3 až 10 směn rizikové práce. Po kritice opozice na administrativní obtížnost spojenou hlídáním počtu odpracovaných směn se sazba sjednotila pouze na 4 % při odpracování alespoň 3 směn v rizikovém prostředí.
Zaměstnanec si bude muset o příspěvek říct. Povinnost zaměstnavatele příspěvky odvádět tedy vzniká až tehdy, když jej o příspěvky na spoření požádá sám zaměstnanec. Oznámení musí zaměstnanec učinit v písemné formě, ve které uvede všechny potřebné náležitosti, které zaměstnavatel bude potřebovat ke splnění povinnosti (společnost, u které má penzijní připojištění nebo penzijní spoření, číslo účtu apod.). „Zaměstnavateli nahlásí, kam ty peníze chce posílat, a zaměstnavateli by měla vzniknout povinnost mu tyto prostředky posílat v případě, že ten zaměstnanec pracuje v tomto rizikovém prostředí alespoň tři směny měsíčně,” doplnil poslanec Viktor Vojtko, který je jedním z navrhovatelů zákona.
Zaměstnavatelé však mají povinnost o této možnosti své zaměstnance informovat.
Nyní návrh poputuje do Senátu a poté na podpis k prezidentovi. Účinnost je plánovaná od 1. ledna 2026.
Čtěte také:
Pracující důchodci výrazně ušetří na zdravotním pojištění. Kdy nemusejí platit vůbec?
